The Social Network je vpravdě nezáživným tématem vycpaná panenka o klukovi, kterej „se příliš snaží bejt hajzlem“. Je to o mladým klukovi, kterej rozchod s (celkem pěknou) holčinou vyřeší lahvemi piva a dlouhým sezením u netu a hackováním kolejních ročenek, z nichž nakonec sestaví obyčejný libimseti a tadá, nápad je na světě. Mark Zuckerberg je prej nejmladší miliardář na světě a prachy si vydělal podle filmu (tedy podle scénáře, kterej je podle knihy) tím, že v uvozovkách vykradl nápad dvou šamponovitých bratří, kteří veslují a zároveň přitom chtějí udělat pro Harvard spešl soušl síť, kam se bude zvát elita.
Mark nelení a na vlastní pěst a vlastní inteligenci vystaví systém, kterej je základem dnešního facebooku, sociální sítě, kterou využívají stamiliony lidí po celém světě. Prej i v Bosně, kde „nemají silnice, ale facebook jo“. Ale dost zjednodušování.
Režie se ujal David Fincher, jehož jméno netřeba říkat dvakrát. Každej od něj něco viděl, a kdo ne, ten ať to honem rychle napraví. Protože The Social Network je jeho asi nejslabší počin, a přesto je to fakt hustá podívaná. No jen mi řekněte, kterej režisér ze závodu veslic udělá dechberoucí akční podívanou? Fincher má asi na akci kurva talent, a proto je škoda, že nějaký pořádný béčko o bandě hmyzožravých mariňáků kosících bandu hmyzoidních vetřelců nenatočí. Ale zase zpátky. The Social Network totiž není akční film.
A přesto má tempo, za který by se nemusel stydět ani první Rambo nebo pořád se zrychlující dokumentární série o Bourneovi. Patrný už je to od první scény, která má čtyři minuty a herci v ní sice sedí, ale jejich ústa jedou na plnej plyn. Do čtyř minut musel Fincher nacpat poměrně rozsáhlej dialog, kterej po sherlockovsku představuje našeho hlavního geroje, kterej nemá mečem ani samopalem, ale přesto je brutálně akční. Jeho inteligenční kvocient bude nejspíš hodně vysoko a Jesse Eisenberg (který hrál ňoumu v Zombielandu) jej zahrál fakt dobře. Těžko hledat na jeho charakteru menší hereckou chybu, pevně semknutá role zhrzeného génia, který má jednoho přítele a stvoří jich po netu miliony, aniž by se navzájem znali, mu nedovoluje hereckej part na okamžik opustit jiným směrem. Tohohle mladýho kluka jednou chci vidět v něčem, co mu umožní fakt velkej rozlet, a hlavně ho donutí se zbavit těch kudrlin na hlavě. Pouze závěrečná scéna dělá z filmovýho Marka Z. dvouprostorovou postavu – ukáže nám totiž i svou druhou stranu herecké tváře.
A v tu chvíli mi Marka bylo fakt líto.
Úvodní dialog je zcela nutný k pochopení hlavního charakteru, a tak se nedal sestříhat, protože Fincher uzavřel smlouvu, že film nepřesáhne dvou hodin. A tak herci jedou a jedou a kamera je staticky snímá ze dvou pohledů, ale teprve potom, při úvodních titlích, přichází kamerovej ráj. Respektive kompoziční. Mladej Mark probíhá Harvardem a kamera jej zabírá ze všech stran tak, aby zároveň ukázala, kde vlastně Mark je. A tak ve výsledku není důležitej Mark, ale všechno to okolo, ta scénografie, která budí dojem mrtvolně žijících kolejí.
Nemůžu posoudit ajťácký plky potom, ale zdály se mi hodně relevantní a hodně reálný. Protože při nich vzniká zárodek facebooku.
Ale facebook vůbec není ve filmu důležitej. Veskrze se dá říct, že The Social Network je film o lidech, o vzájemných kolizích a explozích, o vzájemném přátelství ve světě, kde slovo přítel je jen slovem. Facebook tu funguje jen jako berlička, kterou si můžete typově přenastavit třeba na souboj o zděděné miliardy, výhru v loterii, nebo třebas investice do ropných akcií, o nichž – btw. – taky bude řeč. A pak si k téhle berličce postavte druhou ze světa IT, kde padá Bill Gates (jehož scéna… byla nutná??) a jeho přítomnost ve filmu značí, že Mark může bejt tím druhým Gatesem. Mladej je na to dost.
Když se odprostíte od berličky jménem Facebook, postaví před vás scénář příběh kluka, kterej si splnil svůj sen bez ohledu na to, kolik na něm vydělal, a byl to sen, kterej se narodil jen tak, vlastně na skle v jeho pokoji, a postupně se stal Zuckerbergovou vstupenkou mezi elitu, vstupenkou, po níž toužil. A je jedno, že Mark se vám stane nesympatickým, že třeba šlape po lidech, protože on si to vlastně ani neuvědomuje. Motivace a jeho nezávislost jsou dva důvody, proč nakonec působí jako hajzl, byť jím není. Je to prostě příběh kluka, kterej něco vymyslel (nebo klidně i ukradl, to už nechám na vás), a přitom se něco naučil, něco o svým životě i o životě ostatních. A tak veledůležitá scéna na závěr jen dává podnět k zamyšlení, jestli v současným netovým životě cosi nepostrádáme.
Dřív to bejvávalo jinak. Dneska už jen click, cvak, a mám přítele. Fenomén Facebooku jako takovýho se ovšem ve filmu mihne jen tak očkem, protože není důležitej.
Veledůležitou součástí filmu je pak hudba. Trent Raznor se vytáhl a kdo zná jeho hudbu, bude potěšen, neboť zdá se, že i filmový skladatelství mu není cizí, a prvky, který jsem nepovažoval za možná zakomponovat do dramatu o… no o vzniku Facebooku, tam prostě seděj jako prdelka na hrnci. Nebo hrnec na prdel? Ať tak nebo tak, hlavně v úvodu dokáže společně se střihem a kamerovým rejžováním zlata vytvořit skutečnou atmosféru, při níž trošku zadržujete dech, ačkoliv vidíte jen kluka, jak sedí a hackuje kolejní stránky.
A tak dál.
Režii Davida Finchera netřeba rozebírat, jen říkám, že je skvělá, byť ne nejlepčejší, možná trochu prvoplánová, ale umí vytvořit cosi hmatatelnýho, co vás donutí se trochu uvelebit nebo narovnat v křesle.
Skvělý je časový kolotoč, který ve filmu funguje vlastně taky jako berlička, neboť film by se dal odvyprávět chronologicky a nic moc by to neznamenalo. Ale prolínání obrazů z jednání s historickými okamžiky vzniku facebooku má hodně do sebe a tvoří i trochu emotivní atmosféru, při níž fandíte tu Markovi, tu Eduardovi, tu bráchům veslařům… Časový toky jsou tak důležitou součástí vyprávění, který směřuje k cíli… ukončenému globálně, osobně už však nikoliv.
No a musím zmínit porci vtipu, kterej ve filmu je. Nebudu tu vyjmenovávat scény, u nichž jsem se od srdce zasmál, protože se jedná o prvoplánovej inteligentní humor, kterej mám rád. Jedná se spíš o typ toho vtipu, o tu souhru dialogových oken, která se odehrávají tu a tam. Veslaři, fixa na okně, spadlý server, a tak dál.
Pokud bych měl říct, co se mi na The Social Network jakože fakt hodně líbilo, asi bych hodně váhal. Nic tu není přímo dokonalé a originální a supr cool a už vůbec není supr cool, že to je o Facebooku, když to o něm vůbec není. Jasně, do kin to přiláká spousty lidí, protože to je přeci o fejsu, ale tenhle kýč byl naštěstí šikovně eliminován.
Prostě se The Social Network líbí. Tak. Je to líbivej film, kterej útočí na subjektivismus každýho diváka. Někomu se to líbit nebude, to určitě, ale bude to mizivý procento rejpalů, kteří prostě rejpou. Nehraju si na nadprůměrnýho diváka a nejsem bůhvíjak filmovýho řemesla znalej, ale z toho mála, co znám, můžu prostě říct: Je to nadprůměrný snímek, kterej vás možná donutí na Facebook nahlížet jinak, možná vás donutí se zamyslet, jestli váš soušl lajf po netu není vlastně zalegorizován. Je to nadprůměrné řemeslo, které se dočkalo šikovné ruky a skvělých hereckých výkonů, a to i od Justina Timberlakea... kterej FAKTICKY zahrál!!
The Social Network osobně chápu jako osobní drama s globálnější zápletkou, boj o prachy a jako skvělý dílko, který není náročný, a přitom třeba uspokojí i ty náročnější.
Nečekejte obzvláště silný příběh, ačkoliv to silný příběh je. Nečekejte silnou zápletku, ačkoliv i ta tu je. Nečekejte klasický životopis, ačkoliv i ten tu vlastně je.
Povím vám ale, že čekat máte skvělý herecký výkony, skvělou režii, skvělou hudbu a velkou porci vtipu. A když v tom všem objevíte i něco víc, budete jen rádi, že tak veskrze průměrný film je vlastně tak moc nadprůměrný.
The Social Network [8,5/10]
Drama
USA, 2010, 120 min
Režie: David Fincher
Hrají: Jesse Eisenberg, Justin Timberlake, Andrew Garfield, Brenda Song, Rooney Mara, Max Minghella, Armie Hammer, Joseph Mazzello, Malese Jow, Natalina Maggio, Trevor Wright, Adina Porter, John Getz, David Selby, Cherilyn Wilson, Bryan Barter, Rashida Jones
P.S. Ona úvodní scéna byla brutálně náročná i pro překladatele, takže jestli chcete chytat meaning, oprašte angličtinu. Fuka se snažil, ale dost z významů mu uteklo. Bohužel.
0 komentářů:
Přidat komentář